Černá ovce

Mladý Žid si přisedne v rychlíku ke staršímu pánovi, rovněž Židovi, a po několika minutách jízdy se ho zeptá: „Řeknou mi, prosím, kolik je hodin?”
Starší Žid mlčí a neodpovídá, tak si mladší pomyslí: „Zřejmě cizinec.”
Zopakuje svou otázku německy, anglicky, francouzsky a v jidiš. Ale starší Žid na nic nereaguje. Těsně před cílovou stanicí vstoupí do vagónu průvodčí a oznámí: „Blíží se konečná, budeme vystupovat.”
Starší Žid povídá: „Děkuji, pane průvodčí.”
Mladý se na něj rozhořčeně obrátí: „Se mnou, člověkem stejné víry nekomunikujou a s průvodčím ano?”
Starší Žid klidně odpoví: „Podívají, mladý muži. Vy jste se mě zeptal, kolik je hodin. Kdybych vám odpověděl, zeptal byste se mě, kam jedu. Oba víme, kde tento vlak končí, tak byste to hned uhodl. A určitě byste se chtěl u mě ubytovat na noc. A vzhledem k tomu, že mám doma hezkou dceru, určitě byste si s ní chtěl něco začít. A uznají sám - můžu já dát svou jedinou dceru Židovi, který nemá své vlastní hodinky?”